Mongolské stepi a řeka Onon
Díky seznámení se s CK ORBIS z Trnavy nám byla nabídnuta možnost účastnit se výpravy do Mongolska na řeku Onon, která v mnoha místech tvoří hranici mezi Ruskem a Mongolskem. Již přípravy byly velmi zajímavé, protože jsme vůbec netušili, co nás čeká a nikdo si neuměl představit, jaký je rybolov v Mongolsku. Let přes Moskvu do Ulanbátaru proběhl bez problémů a v brzkém ránu jsme vykročili na půdu, kdysi ovládanou Čingischánem. Podle něj se jmenuje v Mongolsku úplně vše i letiště. Venku proběhl skoro pěstní souboj taxikářů o to, kdo nás odveze do hotelu a vyhráli ti, jimž se podařilo vyrvat nám kufr a nacpat jej do svého auta. Teprve poté zjistil řidič, že takových kufrů máme každý několik a že taky vezeme udice a jiné rybářské propriety, ale to nebránilo tomu, aby do čtyřmístného auta nacpal všechna naše zavazadla a tři rybáře a vyrazil k hotelu. Jízda maximální rychlostí, vlevo, vpravo, červená, zelená nás natolik šokovala, že jsme ani nepostřehli, že auto už stojí před hotelem. Tam byla hluboká půlnoc a takto ranní hosté nebyli vůbec očekáváni. Posadili nás do recepce a plynulou mongolštinou nám vysvětlili, že volné pokoje budou v deset až dvanáct hodin (bylo 6.30) a že máme čekat. Takže jsme vytáhli svačinu, pojedli a popili a někteří v křeslech usnuli. Po ubytování jsme si prohlédli část Ulanbátaru, navštívili obchodní dům (velmi podobný jak u nás) a projednali, co s sebou vezmeme do stepi na dalších sedm dnů.
