Vzhledem k tomu, že většina článků a recenzí týkající se rybolovu v severním Norsku pěla pouze chválu na velikost a množství ulovených ryb rozhodlo vedení 1 RK Nedvědice o návštěvě této lokality. 3.srpna 2012 jsme vyrazili na trasu dlouhou 3.840 km a přes Polsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko a Finsko jsme po pěti dnech dorazili do severního Norska.
Zážitkem byl už přejezd polárního kruhu s návštěvou vesničky Santa Clause a rovněž návštěva nesevernějšího místa Evropy – Nordkappu stojí za to. Sever Finska i Norska (Laponsko) je krajinou tajgy a tundry s nezvykle malými stromy nebo zcela bez lesů s porosty lišejníku, vřesu, borůvek a se stády sobů, kteří zcela volně pobíhají po silnicích a nutí k poměrně pomalé jízdě.
Příjezd na polostrov Loppa je možný pouze trajektem, protože je od pevniny oddělen vysokými skalami, kde nevede žádná cesta. Už příjezd poskytuje nádherné scenérie a v moři je možné spatřit velryby (sice zdálky, ale i to je zážitek). Osada Sor-Tverfjord je tvořena několika málo domky (obávám se, že obydlených je ještě méně), obchůdkem, poštou a benzinovou pumpou a leží přímo na břehu fjordu.
Ve fjordu je poměrně hodně ostrůvků, které mohou rybářům poskytnout úkryt před větrem a vlnami, pokud se do fjordu dostanou.
Samotný fjord je členitý a vybíhá z něj další dlouhý fjord, kde se dá schovat před nepříznivými podmínkami, takže rybařit lze skoro za každého počasí. Proti střednímu Norsku jsou fjordy širší a plynule navazují na volné moře, takže bázlivé povahy nutí chytat co nejblíže břehu. Lodě jsou ale silné a stabilní, takže se skutečně dá vyjet skoro kdykoliv. Počasí odpovídá severu. Teplota v době našeho pobytu (srpen) nepřekročila přes den 15o C a povětšinou se držela okolo 10o C, v noci pak klesala na 5o C. Protože byl (končil) polární den, dalo se chytat 24 hodin. Největším nepřítelem byl vítr, který se pravidelně dostavil s přílivem a výrazně ochladil okolní vzduch. Kromě toho zdvíhal společně s přílivem vlny a chytat na houpačce není nijak příjemný zážitek. Vlastní rybolov má pak svá specifika.
Naše vybavení ze středního Norska, kde vláčíme s pruty 15 – 40g a používáme twistry s maximální zátěží 15g nebo pilkry do 25g jsou zcela k ničemu, protože proudy pod hladinou nedovolí nástrahám klesnout na dno.
Tvrdší pruty (zátěž okolo 100g) a těžké pilkry (100 a více gramů) jsou nezbytnou podmínkou. Většina trofejních úlovků byla podle recenzí chycena na pilkry 200 a více gramů. Rovněž hloubky, ve kterých se může uvažovat o trofejní rybě jsou zcela jiné než ve středním Norsku. Pokud v oblasti Trondheimu vláčíme v hloubkách okolo 10–15 m a výjimečně jdeme nad 25m, tak na severu je hranicí mezi úspěchem a neúspěchem zhruba 40m a největší naděje na trofejní kusy je v hloubkách okolo 100 a více metrů nebo ve sloupci na takto hluboké vodě. Takže vlásek je nejlépe nahradit pletenou šňůrou, vzít si prut, který nereaguje ani když ho přejede vlak, půl kila olova, hák jak uzení a šup tím do vody. Už cesta nástrahy dolů je záležitost půl minuty a kdo nemá elektrický multiplikátor, ten musí mít pro vytažení nástrahy za sebou dva měsíce ve fitnesscentru a přesto to bude chvíli trvat, než se dostane nahoru. Z hlediska rybolovné techniky tedy nic moc a po záběru už vůbec nic, než sprostá síla a vyrvat rybu na hladinu. S běžným vláčením na lehké pruty a nástrahy na vlasec 22–25 se to srovnat nedá, ale taky to má své kouzlo, zejména razantní záběr.
Laďa s mořskou kočkou
Chytají se hlavně tresky – obecná a tmavá – dále halibuti (toho jsme nechytli ani jednoho), mníci, mníkovci, mořské kočky, makrely, okouníci.
Počtem záběrů se severní Norsko nedá s jinými lokalitami vůbec srovnávat. Nevadí-li Vám, že chytáte menší ryby (do 50cm), pak v hloubkách okolo 20m jsou místa, kde není hod bez záběru a bez ryby.
Povětšinou tresky tmavé, méně často tresky obecné a malí okouníci mořští. I v těchto hloubkách lze ale ulovit ryby větších rozměrů. V podstatě se dá říct, že čím hlouběji, tím větší ryby. V hlubších vodách už se ale na záběr musí čekat. Vhodný je taky lov na maso (samozřejmě s olovem alespoň 200g), ale takto se nejčastěji lovili mníkovci a mořské kočky. Největší rybu chytil pan předseda (kdo taky jiný), a to tresku obecnou 107 cm a tresku tmavou 90 cm, ale každý z účastníků si chytil nějakou nádhernou rybu. Nebylo to sice tak jak se píše, ale by to něco zcela úplně jiného a nádherného.
Dva mníkovci menších rozměrů
Kdo by si chtěl ulovit trofejní kus a nebojí se moře, pak severní Norsko je ideální lokalita s nejpravděpodobnější možností úspěchu. Není to ale nic pro ty, kteří rybařinu spojují s lehkým vybavením s jemnými vlásky a o to větším bojem s ulovenou rybou. Na tento způsob lovu zůstane ideální střední Norsko a zejména náš oblíbený Snillfjord.
Dva slušné záběry naráz – Zoja a Lenka
Lenka a treska obecná střední velikosti 75 cm
Zdenek s úlovkem tresky obecné – podle „tmy“ je těsně před půlnocí
NEJHEZČÍ ZÁŽITEK
Toto je obvyklý úlovek tresky tmavé na „našem“ místě – jako host Boris
Skutečně se obtížně vybírá, ale pro mne to byl lov tresek tmavých. Po příjezdu na místo zjistíte na internetu nebo od známých ideální místa výskytu velkých ryb, ale každý rybář si poté hledá místa vlastní. Lenka s Laďou asi po třech dnech objevili místo, kde se jim podařilo chytit několik tresek tmavých, které máme všichni pro jejich bojovnost moc rádi. Od té doby s železnou pravidelností v době vrcholení přílivu a ve vlnách připlouvaly na stejný úsek hejna tresek tmavých a v hloubkách 30– 40 m kraloval modrý nebo stříbrný pilkr 50–60g. Tresky braly jak o život a velikost kolem 50 cm, která je ve Snillfjordu nádherným úlovkem byla považována za rybí omladinu. Ve hlubších místech (ve sloupci nad 20 m) braly tresky 70–80 cm i více a byly chvíle, kdy každý na lodi měl na udici rybu. Sem jsme pak jezdili každý den a nikdy nás toto místo nezklamalo.
Severní Norsko je pěkné, stojí za to jej zkusit, ale rybařina je tady těžká dřina a postrádá půvab pěkné a klidné zábavy. Je to rybářský ráj, ale někdy je těch ryb až moc.
Razantní záběr a zásek prut nevydržel. Ryba byla odborně vytažena i přes tuto překážku. Jeden ze slunečných dnů, kdy bylo 12 stupňů.
Statistika
| Ujeto celkem | 6.740 km |
| Nejsevernější místo | 71° |
| Nejhlubší místo lovu | 165 m |
| Nejdelší ulovená ryba | 107 cm |
| Průměrná teplota vzduchu | 10,2°C |
| Průměrná teplota vody | 9,4°C |
| Počet ulovených ryb | strašně moc |
| Počet zlomených udic | 6 |
| Počet zlomených podběráků | 1 |