Úspěšný lovec focen ve 23.25 hod místního času. Slunce právě zapadá a vyjde v 0.45 hod druhého dne.
V červnu 2012 uspořádala 1.RK Nedvědice pro své členy a příznivce rybářské soustředění v maximálně zarybněné lokalitě v Norsku, konkrétně ve Snillfjordu. Vzdálenost z Nedvědice je 1.980 km po souši a cca 200 km trajektem. Ihned po příjezdu bylo vybaleno rybářské náčiní a někteří okamžitě zahájili rybolov. V Norsku panoval polární den, takže světlo bylo celých 24 hodin a bylo vcelku jedno, kdy se na ryby půjde a kdy se bude spát. Pro mnohé to znamenalo obtížnou aklimatizaci a po třech dnech všichni ztratili pojem o čase. Na rybách se prostě bylo pořád. Základní lovnou technikou je hlubinná přívlač, kdy se twistry velikosti 8 – 10cm spoští do hloubek okolo 15 – 30 m (loví se tedy v příbřežních vodách, protože fjord standardně dosahuje hloubky přes 100 m a v nejhlubších místech okolo 300m). Loví se treska obecná, treska polak, treska tmavá, halibut, okouník mořský, pyskoun psí, makrela, štítník kukaččí, někdy mník nebo losos.
Halibut 90 cm, jeden z mála co se chytil. Nástraha twister, hloubka 15m.
Počasí nám přálo a kromě jednoho dne, kdy foukal velký vítr a ve fjordu byly velké vlny a tento den byl věnován relaxaci. Na moře vyjelo jen několik odvážlivců, kteří se ale museli pro silné houpání lodí vrátit. Jinak bylo moře klidné a umožňovalo výpravy i do vzdálenějších končin fjordu (délka fjordu je cca 18 km a šířka průměrně 1.500 m) Většinu pobřeží tvoří skály a v jejich zlomech nebo v místech malých zátok byla nejlepší místa na chytání. Standardní trolling, kdy se vláší za pomalu jedoucí lodí (návnada je tažena ve vzdálenosti cca 50m za lodí a v hloubce okolo 5 m) zcela zklamal a tak se všichni věnovali pouze hlubinné přívlači. 
Vloženou soutěž o první tresku vyhrála paní Zoja Vrbková, která nedaleko přístavu v ideálním místě nazvaném „U loďky“ chytila ve stanoveném limitu tresku obecnou 93 cm. Obecně se dá konstatovat, že ženy byly úspěšnější než muži, protože mají pravděpodobně větší cit v rukách. Paní Květa Doubková (viz foto) chytila rekordní tresku obecnou 100cm a Ivonka Doubková pak nádhernou tresku černou 93cm (viz foto). Po každém „výjezdu“ na moře následovala společná rozprava o používaných technikách, vhodných místech, barvě nástrah a dalších okolnostech úspěšného rybolovu, takže ani společenská stránka soustředění nebyla zanedbávána a přes přísnou prohibici v Norku se podařilo zkonzumovat 15l slivovice a 25l rumu.
Kdo umí, ten umí. Iva nezapře rybářský původ, protože její otec patří k těm nejšikovnějším (s výjimkou Křetínky).
K jedněm z nejúspěšnějších patřila rodina Štarhova, kde se konečně podařilo i paní Radce ulovit svoji životní a doposud největší rybu tresku obecnou 73cm a i ostatní rodinní příslušníci prokázali, že všichni patří ke zdatným a zkušeným pokračovatelům rodinného vůdce Radomila Štarhy a chytali jednu za druhou.
Prší, ale moře je klidné. Jeden z rekordních úlovků. Lovec díky maskování zůstal anonymní.
Pan Oldřich Rossler zkusmo vyzkoušel hlubinnou přívlač na těžší pilkry (45g) v hloubkách okolo 60m a narazil na hejna větších tresek černých, takže v této kategorii jasně zvítězila jeho posádka, byť silně zaostávala ve zpracování ryb, kde Olda strávil neuvěřitelné množství času.
Mládí vpřed. Tomáš Rossler s jednou z tresek tmavých. V pozadí pohled na začátek fjordu.
Celkové se dá konstatovat, že soustředění a trénink přívlače proběhl podle plánu a očekávání a že všichni (až na malé výjimky – pan Vrbka Petr) ulovili rybu nad 80cm a rekordmanem se stal pan Ladislav Potrusil s treskou obecnou velikosti 103 cm. Jedinou mírně negativní zkušeností bylo setkání s ostatními mořskými obyvateli fjordu, kdy do lovného prostoru najely makrely a od té doby braly jedna za druhou. Ten kdo chytal na malý pilkr, doplněný několika drobnými pírky tahal makrely po dvou nebo po třech a ke treskám nástrahy prostě nepronikly. Makrela je velký bojovník a na udici poskytuje nádherný zážitek, ale není tak sportovně ceněná jako treska a když na jedné loďce chytnou naráz všichni tři a makrely se neomylně pod loďkou spojí do jednoho houfu s propletenými vlasci, pak je na hodinu po lovu a rozplétá se a navazuje. I tato činnost se však musí trénovat. Taky delfíni nepůsobili tolik radosti, jak by se očekávalo, protože po jejich útoku na tresky a makrely se fjord vyprázdnil a lovci si mohli dát klidně svačinku, neboť záběry zcela ustaly. Ale to vše byly jen drobnosti, které nemohly pokazit nádherný zážitek ze společného soustředění.
Fotografie mužských zástupců se pro naprostou převahu paní Evy nepodařilo pořídit. Treska černá – jedna hezčí jak druhá.
Na shledanou ve Snillfjordu v roce 2014.