Termín od 22. do 29.11.
Petr, Laďa, Zdenál a Libas
Vyjížděli jsme v šest od RTS a hurá na Prahu. Dálnice v Česku opět hrůza ale pak už to šlo. Celkem bez problémů jsme projeli Německo a ve Francii se ubytovali. Hotýlek u cesty Campaniela byl opravdu jen na to přespání. Cena 180 euro pro všechny i se snídaní. Dost bída. Navíc jsem vyfasoval s Petrem manželskou postel s jednou peřinou………, spal jsem tedy pod dekou, jelikož kdo pozdě chodí sám sobě škodí 😊. Ráno v sedm vyrážíme po drobné peripetii se zaplacením. On ani slovo anglicky my ani slovo francouzsky a ani náznaky nechtěl pochopit, že platíme pokoje dva, nikoli jeden. A přitom před ním stáli čtyři chlapi jako buci a oni měli jen dvoulůžkové pokoje.….
Nicméně vyrážíme po dálnici směrem na Lion, Zdenda řídí a pro mě zcela překvapivě „ví“, kam má jet. To se záhy ukáže jako naprostá volovina a vjíždíme do ranní totální zácpy jménem Lion. Pocukáváním ukrajujeme zejména čas, trochu kilometry. Nudu v autě přerušila až asi 30-ti letá Francouzka, která nedobrzdila a chtěla nám kouknout do kufru. Naštěstí se jí to podařilo jen naznačit a tak po ní zbyl pouze prasklý nárazník a trochu promáčklé zadní dveře, kterých jsme si v tom dešti a tmě ani nevšimli. Pokračujeme dál a po cestě stále prší. Ťukanec vzadu na autě je již vstřebán a tak se stává i tématem klasických slovních šťouchanců. „Hele teď už může couvat i Petr stejně je to už zezadu navalený.….“.
Ve čtyři odpoledne jsme v kempu a po přivítacím pivu v dešti, jdeme vybalovat. Jde to rychle. Zejména proto, že Peťa standartně moc nezavazí, sedí na gauči, vytahuje věci z kufru a ty vždy přebírá odpovědná osoba a ukládá na patřičné místo. Já jeho oblečení, to proto, že spolu spíme tak abych měl přehled, Zdenál kávu, smetanu a cukr co Petr zajistil. Rybářské potřeby dostal na starost Libas 😊. Brzy se ukazuje, že cukr se Petrovi moc povedl, kávy je málo a smetana se po cestě ušlehala, ale tyto drobné chybky jistě napravíme zítřejším nákupem 😊😊😊.
Zítra má celý den pršet a tak ani při večeři, kdy je čína a pepřová polévka, nevzniká žádný plán. Pouze se stanovuje za povinnost chytit zítra 3 candáty. Ještě k večeři: polévka děsně pepřová měla být ohlášenou česnečkou a přitom česnek neviděla a čína byla narvaná paprikou, tak ji Petr nejedl. Pak rychle jedno točené a na pokoj. Peťa se musí rychle po takovéto večeři najíst a dáme další kolo karet. Dnes hrány dvě hry. Mně to moc nejde a tak vždy jsem rád, když nejsem poslední. Nedopadlo to špatně. Jednou druhé místo, jednou třetí. Libas dvakrát první 😊😊, konkurenční loď Petr a Zdenál to sice nelibě nesla, ale nedalo se nic dělat. Večírek nebyl, rybářské propriety budeme chystat ráno a tak kolem 23 hodiny jdeme na kutě. Snad nám počasí dovolí vyjet zítra pro ty tři povinné ryby.
23.11.
No tak se to nepovedlo. Nejen že nebyla žádná ryba, nebyl ani záběr. Celý den totiž pršelo a pršelo a pršelo. Jediný pokus jsme udělali navečer asi na hodinu. Výsledkem bylo totální promoknuti celé posádky. Zítra má snad být lépe a tak se těšíme, že konečně vyrazíme.
24.11.
Dnes poprvé na vodě. Dopoledne bylo krásně a vyrazili jsme bez průvodce. Celkem to šlo, jen byly malé ryby. Vyhráli jsme 7 ku 4 a brací byli dva okouni a dva candáti. Pak chvilkovy odpočinek a výjezd s průvodcem. To dopadlo trochu hůř, jen jeden okoun se bral – ten můj 🙂 a jinak nic. Celkově skóre za první den rybařiny 12 ku 6 . Večer pokračoval karetní turnaj dalším kolem, které jsem totálně projel. K večeři hnusnej obrácenej řízek a slušná frankfurtská polévka. Dvě piva a dva rumy završily docela pěkný den. Zítra má být slušně a tak jedeme na horní přehradu.
25.11.
V šest jsme vzhůru. Libas přinesl do postele kávu a předtím ještě Petrovi prášek, aby ho měl hodinu před jídlem. Stará se o nás skvěle!! My ležíme a kluci dělají bordel vedle u televize, kde pořád dokola jedou nějaké reklamy. Nyní tam prodávají hrnec, který uvaří úplně všechno a naráz. „O co jde?“ ptám se Zdenála? A jako vždy ze Zdeňka vypadává klenot : „Moc jim nerozumím, ale asi k tomu hrnci dostaneš i tu paní, která když do čehokoli kousne tak vzdychne 😆.“
Ráno jsme vyrazili kolem deváté na horní přehradu. Počasí přálo a i záběry přišly. Okouni a candáti. Libor exceloval a tak by konkurenční dvojici porazil v pohodě i sám. Chytil 12 ryb, kluci dohromady pouze 6. Já přidal svých 6 kousků a tak přišla skoro až krutá porážka 18 ku 6. Celkem tedy 30 ku 12. Počasí bylo super. Bezvětří a slunečno. Na zítřek hlásí dopoledne déšť. Ale uvidíme ráno. Dnes tedy ještě večeře a určitě karty. Doufám, že se mi bude dařit víc než včera.
No bylo to lepší ale nic moc 😊. Libor zatím vede i v kartách, což někteří účastníci zájezdu nelibě nesou. Jmenovat ale nebudu, nechtěl bych, aby se na mě dotyčný zlobil 😆😆😆. Večeře plíčka vepřová – pro mě nejedlá, ale kluci to smlsli, a tak je asi ten pizdil, co tady vaří udělal dobře. Jelikož je tu příšerný signál, v této chvíli nevíme, zda bude počasí na výjezd, ale věříme že ano. Tady na spodní přehradě to ale určitě nepůjde. Včera přitekla voda po deštích. Takový kafe a humus jsem tu ještě neviděl. Klacky, klády, trávy ale i petky atd. Vše plave po hladině a velké úseky vodní plochy to úplně zakrývá. Alespoň že horní je čistá 😊.
26.11.
Když jsem přemýšlel, co mám napsat k dnešnímu dni, poptal jsem se kamarádů. Z vedlejšího pokoje volá Zdeněk že mám napsat, že počasí stálo za pi……. A bylo to tak. Přesto, že předpověď byla jiná, pršelo v podstatě celý den. A tak kromě nákupu nějakých potravin se odpočívalo a v mezidobí se hrály karty. Myslím, že jsme zvládli 3 celé hry, takže zhruba 4-5 hodin. Večeře je dneska dřív, stejně nikdo nebyl na vodě a tak není na koho čekat. Navíc to vypadá, že jsme tu v podstatě sami. Byli tady ještě Němci, ale ti prchli. Valíme na večeři a uvidíme, co bude. Snad to bude k jídlu 😊.
K večeři byl nakonec vývar a kaše s nějakými pokusem o karbenátek. Docela to šlo. Karty už se večer nehrály, myslím, že se dostavilo přehřátí ze hry. Zdenál po večeři zalehl a už nevstal 😊, takže se připravily věci na případný zítřejší lov. Jsme rozhodnuti vyrazit i za mírného deště. V noci jsem zaslechl velkou bouřku. Tak uvidíme.
27.11.
Tak ráno zase pršelo a k tomu bouřky. Vše nachystané na výjezd, ale nešlo to. Možnost výjezdu byla až v jednu odpoledne. Horní přehrada opět nezklamala a záběrů bylo dost. Dovezli jsme 14 candátů a dva okouny. Někteří měli i kolem 70 ti cm. Skóre dnešního dne: Zdeněk 8 ryb Petr 8 ryb Libor 7 a já měl dnes štěstí, tak 10. Dnes pro náš tým těsná výhra 17 ku 16. Celkem tedy 47 ku 28.
Droboučkou náplastí pro konkurenční tým je náhodné chycení zlaté ryby zlatým lovcem 😊😊😊.
Večeře dobrá, rostbíf s UHO omáčkou a rýží. Chutnalo mně to 😊. Karty nic moc, skončil jsem třetí, ale celkově to vypadá na druhé místo a to jen o pár bodíků. Prvním bude asi Libas. Uvidíme, zda byl dnes konec, nebo bude zítra ještě čas nějakou tu partii uhrát 😊
Je tu poslední den rybařiny v tomto roce na Ebru. Vstáváme o půl sedmé, probíhá káva, prášky a cigareta a hurá na snídani. Tam klasika doplněna grilovacími párečky. Kdyby k tomu byla česká hořčice tak by to bylo docela dobrý.
O půl deváté jedeme s průvodcem opět na horní přehradu. Předpověď zase lže, místo slunečna je zataženo, ale hlavně že neprší. Deště jsme tu za ten týden zažili už opravdu dost.
Chytáme klasiku, krátký jig s rybičkou spuštěný pod loď a boucháme o zem. Zase dobrý 😊, opravdu dost záběrů, každou chvíli někdo zasekává a tak jsou za chvíli v lodi docela pěkné kousky. Celkem i s průvodcem jsme vytáhli kolem 55 ryb. Z toho je bratelných přesně 20 kusů candátů a tři okouni. Úspěchy jednotlivých rybářů: Petr 11, Zdeněk 7, Libas 14 a já 11. Celkově tedy tým Libas a já zvítězil 72 : 46.
Toto jasné vítězství bylo dekorováno večer čokoládovými medailemi k velké nelibosti našich soupeřů. Aby alespoň trochu znesvětili tuto významnou chvíli, předávali nám medaile na záchodě 😊.
Závěr ? Super výlet, super společnost, super nálada. Díky chlapi! Už se těším na březen 2017!
